--=== p á r s l o v o m n ě ===-- Jméno : Jan Amler Přezdívka : Sarnegarth ICQ : 3585552 Mobil : +420608551895 E-mail : amler@orfinet.cz Datum narození : 19.9.1979 Místo narození : Rakovník Trvalé bydliště : Krinitova 1680, Rakovník 26901 Přechodné bydliště : Hřímalého 34, Plzeň 30100 Výška : 180 cm Hmotnost : 67 kg Vzdělání : středoškolské Řidičské oprávnění : skupina B Jazyky : angličtina, pasivně němčina Zájmy : počítače, Internet, programování, hry, čundring, výpravy, horolezectví, speleologie, film (amaterský a nezávislý, popř. vlastní), záhady, muzika, zábava, auto (samotná jízda), bláznivé akce Ambice : zkusit VŠ (ZČU FAV), pracovat jako programátor, hodně cestovat a poznávat, něco objevit a posunout hranice dnešního světa Co mám rád : Tolkiena, Pratchetta, topinky s česnekem, gin, videokameru, počítač, úsměv, krásné dívky, inteligentní pokec, Prodigy, Ultimu, Diabla, prožitky, adrenalin, noc, upřímnost, sex, peníze Co nemám rád : politiku, přetvářku, vodu, byrokracii, rajčata --=== m u z i k a ===-- Jakou poslouchám muziku : Kapela Nej písnička Brutus Čerstvá krev The Cure Forest Daniel Landa Vlkodlakům Depeche Mode Clean The Doors Light My Fire Garbage Push it Guano Apes Lord of the Boards Jaromír Nohavica V tom roce pitomém Kabát Skrblík Karel Kryl Marat ve vaně King Diamond Twilight Symphony Korn Twist Krausberry Mejdlo Lucie Černí andělé Massive Attack Karmacoma Metallica Until It Sleeps Načeva Měsíc Nirvana Smells Like Teen Spirit Orlík Bílej jezdec Ozzy Osbourne Perry Mason Pearl Jam Do the Evolution Pink Floyd Another Brick in the Wall (I.) Plöska Člun Portishead All Mine Prodigy Firestater Psí vojáci Žiletky Queen You Don't Fool Me Rage Against the Machine Killing in the Name Red Hot Chilli Peppers Around the World R.E.M. Drive Sepultura Roots Bloody Roots Tata Bojs Vesmírná U2 Please Z davu Slepci na lovu prasat I. Zima Čelím včelám --=== t r o c h a p o e z i e ===--That which does not kill us makes us stronger by Jan Amler Procházím se v noci setmělými ulicemi starého města a pozoruji cizí lidi jak spěchají jak se potácejí jak se baví jak žijí Já umírám, jen já, ne moje tělo tělo funguje a duše skomírá na okraji kruhu života do kterého vkročil jsem místo někoho jiného a odkroutím za něj pár let tady na Zemi Miluji ji A pamatuji se na všechno to co se stalo předtím a potom a teď a ty situace se mi připomínají a podrážejí mi nohy a svírají žaludek a berou sílu žít Jsi nádherná a probuzení v noci naplňují pocity samoty a smutku a štěstí, že existuješ, že jsi skutečná a ne jen sen v mé hlavě na pokraji šílenství Chybíš mi v mozaice mého já Hladím zem a dotýkám se kamenů jsou starší než já a přesto si připadám jako jejich otec či stvořitel, připadám si mocný, vládnouc všemu magií a silou Měsíci jsem pohlédl zpříma do tváře : "Co bys rád bledý poutníče ?" Ve tváři mu čtu jak ve staleté knize, psané krví nebo něčím podobným. Věřím mu víc než Slunci. Svoboda chtíče, zlo a dobro není, je to jen sranda a nuda. Příjemné pocity uvolnění a střídavého napětí Máte mě rádi ? Milujete mě ? Snášíte mě ? Nenávidíte ? No vidíte. Miluju svět, trošku jiný než přesně tenhle, ale je mu neuvěřitelně podobný. Sáhnu vám do duše a promluvím vaším jazykem vrávorajíc mezi snem a realitou mezi vámi a mnou. Slyšíš ? Zkus chvíli nic neslyšet. Jenom mě a mou bolest v tobě. Prázdné ulice. Tvoje prázdnota a nicota v zapomnění věků a staletí. V zápalu pro věci a sny naše sny o úspěchu a lásce. Ruce krví zbrocené nepeněžité dluhy cizí oči v zrcadle nenávist a láska Paní má, cožpak nevidíš podobná smrti stejně nádherná a osudová Můžeš zůstat u mě Obejmi mě Osahej mě i mou duši Zvenčí i zevnitř. Chápej mě. Mistr sklání hlavu přede mnou, proč ? Nelíbím se mu ? Svědomí se vkrádá do mysli a pavučina ztrát obestírá vědomí rasy. Písek Máš ho rád ? Suchý a sypký. Voda Máš ji rád ? Mokrá a tekoucí podobenstvím všech z nás. Lidí i nelidí. Smrt má hluboké kořeny v nás i v tobě. Neunikneš osudu, jedinému nálezu po životních ztrátách. Žij a zemřeš. Zkus to, je to báječná hra. Zvu tě na párty. Pobavíme se. Co nejblíž tobě a tvým poznámkám a tvé přítelkyni, co jí tak věříš. Mávnu rukou a svět se rozplyne a pak zase zaostří na tvou tvář a tady se sen stává skutečností a Bůh mi nevěří, zradil jsem ho snad já ? Ruka v pěsti oči v lesku Srážení na kolena jako ta pára na okně Po dálnici zla až na samý konec světa Mého světa. Věříš mi, když ti to říkám a co při tom cítíš ? Zármutek a slabost ? Lítost a soucit ? Nebo i trochu lásky ? Chceš mě vyléčit z nádherné nemoci, která mě vysiluje a tropí mi řezné rány na duši. Popuštění uzdy a seskok za plného trysku. A pocit bláta na těle a kamení pod hlavou, zima zespodu a nemocnost hnout se. Čekání na záchranu a vítr ve vlasech zplihlých a zmrzlých nalepených na tváři. A potom spánek a snění, znovu ta hrůzná kola obrovských hnát a strach a zmatená mysl podrytý rozum a polosen kdy už stojím na nohou a pozoruji horizont vlastních myšlenek tekoucích a vřících na ostří dlouhého nože. Kostěná ruka mi těsně před samotnou osobou sáhla na zátylek a probudila mě "Ještě neumíráš ..." Hluboká a těžká slova jako když se dělová koule potápí na dno oceánu. Závrať. Z přežitého dne. Zůstávám. Abych vám řekl pravdu. A lež. "Co nás nezabije, nás posílí ..."